Inspirace

Základem štěstí je včas vyhazovat odpadky. Z domova, z hlavy i ze života.

Nejoblíbenější radou bývá pouklízet si kolem sebe, když se člověk cítí stísněný a neukotvený. Nepořádek mentálního i fyzického rázu má mít podobné kořeny a podobné řešení. Volnost, prostor a proudění vzduchu uklizeným prostorem je něco kompletně jiného, než hledat bludišťáky v zaskládaném prostoru, který se podobá hlášce: “Nevěstinec je podnik, bordel je systém” .

Celou třetinu mého stolu tvoří změť kabelů. Nabíječka od notebooku, od mobilu, nově nabíječka od fotoaparátu (jde nabíjet přes powerbanku a má tedy stejný kabel jako mobil) , připojovací kabel k zrcadlovce, sluchátka – jednou za čas si v těch šňůrách pořádek udělám, ale jak je často používám a chci je mít po ruce, nakonec to skončí tím stejným stavem: bílo černou kupou s padesáti různými konci.

Dokud je taková hromada v rohu na stole, ještě se s tím dá nějak existovat. Horší je, když je takový chaos v hlavě majitele stolu. Úklid v myšlenkách je trochu komplikovanější než úklid v nabíječkách, už jenom skrz nemožnost sebrat překážející myšlenky a vyhodit je do koše. Pravidelné formátování mozku je ale důležitější, než se může zdát. Člověk si říká, že to všechno zvládá i tak. Potom ale přijde jedna jediná drobnost, která se na vršku té hromady neudrží, a strhne to s sebou všechno za posledního půl roku.

Zákeřnější je, že člověk ten chaos nemusí ani zaznamenat. Každý máme zajetou konkrétní rutinu, pohybujeme se svým dnem přibližně podobně, a stres nebo přetížení můžeme zaznamenat až v okamžiku, kdy se začneme sypat. Stačí málo: jít párkrát pozdě spát a mít pár složitějších dnů. Plus řešit něco většího, co se během hodiny nebo dvou dohromady nedá. Jasně, nejsme ořezávátka. Za tu dobu jsme si zvykli zacházet s výzvami určitým způsobem, ale ani to neznamená, že si na nás nedobrovolný restart nepočká.

Péči o sebe se nevyplatí podceňovat. Tělo umí všechno vrátit i s královským úrokem v tu nejmíň vhodnou chvíli. A věci, které jsme zanedbávali roky pak logicky nedáme do kupy za pár dnů.

5 thoughts on “Základem štěstí je včas vyhazovat odpadky. Z domova, z hlavy i ze života.”

  1. Jak jsem začala číst tak si úplně říkám “tohle je důvod proč když jsem rozhozená nebo nasraná, tak uklízím?”… A asi to tak bude.. to co nedokážu uklidit a uklidnit v hlavě prostě ventiluji pohybem při úklidu jako takovém.
    A ano, máš naprostou pravdu. Tělo to člověku vrátí v tu nejnevhodnější dobu. Loni v říjnu jsem nastoupila do nové práce (náhrada za práci ve které jsem tři roky dělala od nevidím do nevidím) a během 14 dní, kdy jsem zjistila, že v nové práci mě nikdo nehoní, a mám 1/3 práce než jsem byla zvyklá….moje tělo prostě vysadilo a dohnali mě tři roky stresu a vypětí a já prostě úplně odpadla. Totální selhání organismu. Měsíc jsem byla nepoužitelná z toho 14 dní jsem téměř v kuse spala, jak se tělo dávalo do kupy.

    Od té doby jsem poučena a snažím se o sebe víc dbát.

    1. Já až moc nezpracovaných vjemů ventiluju záchvatem brečení, který odstartuje klidně mrňavá kravina. Nutno dodat, že mezi posledními dvěma záchvaty uběhnul tak rok a už to není zdaleka tak časté, jako to bývalo 🙂

  2. Pravidelné uklízení v naší hlavě je nedílnou a důležitou součástí nás. Někdy je to opravdu těžké, někdy je to lepší. Na tenhle úklid mi pomáhá třídění věcí a snaha o minimalismus, výlet do přírody a milovaná jóga. Rozhodně je dobré mít v hlavě uklizeno, abychom se měli dobře a když přijdou špatné dny, je potřeba je přijmout jako ty dobré a dát si prostor a čas na to se z nich dostat.

    Líbí se mi jak uvažuješ a tvůj článek se i hezky četl. Máš i moc hezký design a Vážím si, že nad něčím takovým vůbec přemýšlíš.
    Budu ráda když někdy navštívíš i můj blog, který se zabývá podle mě důležitými myšlenkami. Budu moc ráda i za nějakou zpětnou vazbu. Krásný den

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *