Píšu

Tiffynka čili život štěněte

Nechci se s článkem dostat do fáze, kdy se tady budou chovatelé přít o to, jaký věk je nejlepší k prodeji štěněte jinam. Připomenu jen, že chovatelské stanice jsou ze zákona hlídané a nesmějí prodávat štěňata mladší 49 dnů. Spokojím se s oznámením, že jsme si po roce bez psa pořídili mrňavou psí slečnu, aby nám dělala společnost a nadělala pár bezesných nocí myším a potkanům.

Píšu

Vlastimil Vondruška ve Strážnici

Některé věci si člověk musí vyzkoušet na vlastní kůži. Na besedu s Vlastimilem Vondruškou jsem si nevzala zrcadlovku, protože menší foťák měl tichý režim. Nechtěla jsem rušit a říkala jsem si, že to ten malý i přes nedostatek světla zvládne.

Píšu

Vítězství je jen stav mysli

Je první den po evropských volbách. První den, kdy se smí o výsledcích hovořit, protože odvolily všechny členské země a nehrozí ovlivňování voleb na základě výsledků u sousedů. V České Republice se dal vítěz odhadnout. I přesto se zdá, že je někde něco špatně: drtivý vítěz voleb kňučí, brečí a kňourá, že o něm ještě v den voleb jeden web zveřejnil celých 37 mýtů a nemá ho vůbec rád.

Píšu

Zlozvyk v mojí ranní rutině

Jestli jsem se v poslední době v něčem hodně změnila, je to rozhodně schopnost začít znovu , i když zrovna není prvního ledna. Dokud jsem chodila do školy, fungovala jsem od prázdnin k prázdninám a Vánoce byly jasný dělicí prvek. Červenec – Srpen nebyl čas cokoliv takového řešit, a teprv až po změně rutiny přišla šance udělat pořádek se vším, co se doteď ukázalo jako neefektivní.

Píšu

Co se děje s mými blogy?

Únor ještě proběhl v klidu. Na Vysvobozené vycházely články ohledně blogování a nic nenaznačovalo, že by se mělo cokoliv měnit. Pak uběhly dva měsíce bez jakékoliv větší aktivity. Je půlka třetího, na blogu se šklebí poslední článek z 25. února a Andrejka nikde.