Deníček blogerky

K čemu je omezení tématu blogu?

Říkala jsem si to taky. I když jsem viděla kolegyně blogerky, které právě na toto rozhodnutí doplatily. Být víc osobní, sdílet na webu všechno, co mě zajímá a neomezit se jediným tématem. Proč bych se měla zaměřit jenom na něco, když mě toho zajímá daleko víc? Kdo vůbec vymyslel tu podmínku, že si jako blogerka musím najít jedno téma?

Píšu

Napsat & zveřejnit

Je běžné, že jsem se jako nováček do blogování několik let zpátky pokoušela najít nějakou teorii a načíst si k “tomu správnému blogování” nějaká fakta. Obecně jsem člověk, který se rád obklopí teorií a začíná pomalu zkoušet, nicméně jsou oblasti, kde je lepší zůstat sám sebou a do chytrých knížek moc nezabředávat. Třeba takový blog.

Píšu

#interBytí: V čem mi pomohl blog?

Girl Blogging Woman Typing Writing Blogger

Od mala (dobře, od nějakých dvanácti let) jsem přes propisku a papír. Svoje první noviny jsem napsala v té době a co se týká psaní, dost mi pomáhalo, že jsem to psala pro sebe a nikam jsem nic nezveřejňovala. Povídky, básničky, pak přišel blog jako přirozené rozšíření a odpověď na otázku: “Co dál” .

Píšu

A co bude dál?

V září 2007 jsem si založila první blog. Od té doby se změnilo dost věcí a vystřídala se spousta způsobů, kterými šlo sdílet, co se mi zrovna honí hlavou. Ať už to byly blogy, sociální sítě, videa nebo teď nově hromadný útěk k podcastům. Prošlo kolem mě dost trendů na to, abych si začala všímat, že není důležitý nosič, ale sdělení.

Deníček blogerky

Nejhorší nemoci neplacených blogů

Ve svojí podstatě to není špatný nápad. Kupa blogerů nepotřebuje super-vychytané řešení pro psaní webu, já mezi ně patřím taky. Jenom ty bezplatné blogovací servery obsahují chyby takového kalibru, že to člověka nebaví ani s vědomím, že z něčeho majitel systému placený být musí. Jsou to chyby, které znemožňují blogování samotné, a které jsou přímo odpovědné za to, že provozovatelům utíkají peníze.