Píšu

Rok bez nákupů: Měsíc vánočních dárků

Karlova pekárna, latte plus dortík. Můj seznam útrat začíná položkou za 95 korun, což je u mě typické pro začátek každého takového seznamu. Později už mám ve zvyku podobná kafíčka flákat (je pravda, že takto nehřeším denně, tak si to nezapisování snáz odpustím). I tak: čekala jsem, že v listopadu dost nakoupím na Vánoce, ale zatím to vypadá, že v prosinci už budu jenom dolaďovat.

Píšu

Jak pěstovat důslednost

“Závidím všem kamenům tu sílu, když se brání, když je na prach rozbíjejí
Závidím všem ledovcům, co nikdy neroztajou – já mám výdrž jak v létě sníh”

Když Petra Janů začala v listopadu 1999 coby královna zpívat jednu z nejpovedenějších árií Janka Ledeckého, málokoho napadlo, že se narodí jedna celá generace, která bude mít s důsledností podobné trable. Je těžké jednat jinak, když nás “vychovávají” influenceři. Přesněji řečeno ti, kteří mají za zdroj obživy neuvěřitelný počet nekvalitního oblečení nakoupeného na asijských e-shopech a podobně.

Píšu

Září bez nákupů: Můj ztracený bullet journal

Tak trochu alibisticky jsem se dostala na konec prvního měsíce Roku bez nákupů. Že už předtím těch měsíců bylo šest vědí čtenáři, kteří měli dost odvahy na to, aby mě sledovali na Twitteru a vedli v patrnosti všechny ty odkazy na nové a staro nové weby, které jsem přidávala. Z hlediska přehlednosti a kompaktnosti jsem po zakotvení na jednom řešení rozjela projekt znovu. Že už budu vědět, co od sebe čekat. Že už budu zkušenější a vytvořím si ideální podmínky pro to, aby mohla výzva Rok bez nákupů klapnout.

Píšu

Restart: Do září 2020 žádné krámy

Jako nápad to bylo fajn, ale dost jsem od března 2019 skákala jako blecha napříč různými blogy, až ten celý projekt nepůsobil uceleně a pro někoho mohl být nepřehledný. Navíc se napoprvé moc nezadařilo; naprosto čistý štít jsem měla snad jenom v červnu 2019 a to není skóre, kterým bych se zrovna chtěla chválit .